Toto téma mi v hlavě koluje už opravdu dlouhou dobu. Něco jsem si o něm načetla, ale zejména budu vycházet z osobních zkušeností. Mám totiž pocit, že jsem si během života prošla velkými extrémy tohoto směru. Když jsem byla mladší, pociťovala jsem ve své pleti jakousi "stagnaci". Pleť byla bez energie, bez jiskry. Byla jsem velmi bledá, chladná, prokrvení tváří bylo minimální. K tomuto chování pleti se přidaly bolestivé podkožní pupínky, které na tváři byly velmi dlouho a zanechávaly po sobě jizvy.

Poté jsem přešla do stádia, kdy naopak moje pleť začala "hořet". Akné mě trápilo neustále, ale moje pokožka začala být velmi prokrvená, více se mastit. Měla z mého pohledu té "energie" až moc. Zpětně vnímám, že to byly jakési dva extrémní stavy, ke kterým se musí (jak jsem zjistila po letech až praxí) přistupovat odlišně v rámci pleťové péče. Nechci teď úplně zabíhat k dalším faktorům, proč se pleť takto chová a co se vlastně děje celkově v těle, ale určitě je vám jasné, že ty spojitosti tam jsou. V rámci emocí, psychiky, stravy, životního stylu a podobně.

Po tomto úvodu bych však chtěla nejdříve objasnit pojmy "teplota a energie pleti".

TEPLOTA PLETI

Když mluvím o teplotě pleti, nemám na mysli jen stupně Celsia změřené teploměrem, ale především vnitřní termoregulační a zánětlivý stav pokožky. Teplota pleti je přímým odrazem mikrocirkulace krevního oběhu a míry zánětlivé aktivity pod povrchem. V rámci teploty tu máme dva extrémy - "chladnou a horkou pleť".

• CHLADNÁ PLEŤ trpí nedostatečným prokrvením a staženými cévkami. Krev a živiny nedorazí tam, kam mají, a odpadní látky se odplavují pomaleji. Výsledkem je chladný povrch na dotek, bledost a tkáň bez jasu, ve které se pupínky týdny nehojí a mohou zanechávat tmavé jizvy a pigmentaci.

• HORKÁ PLEŤ je naopak ve stavu neustálé pohotovosti a zánětu. Cévky jsou roztažené, mikrocirkulace jede na maximum. Pleť může až pálit, je zarudlá, přecitlivělá, nadměrně tvoří maz a reaktivně reaguje i na ten nejjemnější podnět.

ENERGIE PLETI

Zatímco teplota popisuje stav zánětu a prokrvení, energie pleti představuje její vitální sílu, metabolickou aktivitu a schopnost sebeobnovy. Vychází z myšlenky, že zdravá pleť má svou přirozenou dynamiku - dokáže se efektivně regenerovat, reagovat na produkty a udržet si vnitřní rovnováhu.

• Stagnující/nízká energie - pleť působí unaveně a bez jiskry. Regenerační procesy jsou zpomalené, buňky se pomalu obměňují a pleť na kosmetickou péči reaguje pasivně nebo vůbec. Vše v ní zůstává zaseknuté pod povrchem - přesně jako ony hluboké, bolestivé podkožní pupínky, které nemají sílu vybublat ven ani se vstřebat.

• Nadbytečná/divoká energie - kůže je v hyperaktivním režimu. Reaktivita je příliš vysoká, mazové žlázy pracují na plné obrátky, záněty vznikají rychle a agresivně. Tkáň je přetížená a chybí jí schopnost vrátit se sama do klidového stavu.

Doufám, že vnímáte ty rozdíly, co jsem vám právě popsala.

PROČ UNIVERZÁLNÍ PÉČE NEFUNGUJE?

Ke každému z těchto stavů proto musíme přistupovat úplně jinak. Krásně je to vidět například u akné. Většina lidí má tendenci házet problematickou pleť do jednoho pytle a okamžitě sáhnout po silných anti-akné produktech, kyselinách nebo vysušujících složkách (a setkala jsem se s tím i u skincare odborníků). Jenže univerzální návod neexistuje. Silná aktivní péče, která pomůže pleti v jednom stavu, může té druhé výrazně uškodit.

Rozlousknutí toho, v jakém energetickém a teplotním stavu se pleť právě nachází, je proto za mě už několik let absolutní základ. Teprve když pochopíte její aktuální potřebu, můžete zvolit správnou strategii a místo boje s pletí jí začít skutečně pomáhat.

Vezměme si např. situaci, kdy je pleť sice velmi aknózní, ale zároveň extrémně suchá, dehydratovaná a doslova hořící. Mnoho lidí v tuto chvíli nasadí ještě silnější čištění a vysoké koncentrace kyselin v naději, že pupínky zlikvidují. Výsledek? Kůže je ještě více zdevastovaná, červená, pálí a brání se tvorbou dalších zánětů. Taková pleť totiž vůbec nepotřebuje další "útok". Potřebuje přesný opak - hloubkovou hydrataci, intenzivní podporu kožní bariéry a velmi jemné, zklidňující protizánětlivé látky. Teprve ve chvíli, kdy uhasíme tento vnitřní oheň a dodáme pleti dostatek vláhy, se tkáň zklidní a dostane šanci se přirozeně hojit.

KDE SE BERE HORKOST A CHLAD?

A abychom tedy nezůstali jen na povrchu pokožky, ráda bych velmi jednoduše zmínila, v důsledku čeho se může pleť takto chovat. Kůže je totiž odrazem toho, co se děje uvnitř nás. Její stav odráží naši psychiku, emoce a životní styl.

• Horkost, zarudnutí a reaktivita pleti velmi často zrcadlí stav našeho vnitřního nervového systému a celkového životního stylu. Dlouhodobé psychické napětí, potlačovaný hněv, frustrace nebo neustálý režim "bojuj, nebo uteč" totiž doslova "vaří" tělo zevnitř - zvyšuje se hladina kortizolu a organizmus v sobě udržuje neustálý mikrozánět. Tento vnitřní oheň pak výrazně přiživuje i strava bohatá na vysoce průmyslově zpracované potraviny, přemíru kofeinu, alkohol, pikantní jídla či nadbytek cukru. Když se k tomu přidá ještě chronický nedostatek spánku, přehřívání organizmu a neustálý shon, pleť jednoduše ztratí schopnost se sama zklidnit a začne hořet.

• Bledost, chlad a hluboké podkožní pupínky, které se nemohou zahojit, naopak ukazují na celkové zpomalení životního metabolismu a stagnaci. Z pohledu emocí i psychiky za tímto stavem často stojí hluboký smutek, pocity vyhoření, útlum, chronická únava nebo pocit, že jsme se v životě zasekli na místě (tělo v takové chvíli stahuje veškerou energii k životně důležitým vnitřním orgánům a na povrch do pleti už jí nezbývá dostatek). K této zamrzlé energii přispívá i nevhodná strava plná ochlazujících, studených či surových potravin bez dostatku živin, stejně jako sedavý životní styl, chybějící pohyb na čerstvém vzduchu a plytké dýchání, které nedovolí tkáním dostatečně se okysličit a prokrvit.

JAK S TÍM NALOŽIT PŘED ZRCADLEM?

Možná se teď ptáte, jak teď s těmito znalostmi naložit. Pleť není statická a její "teplota" ani "energie" nejsou vytesané do kamene. Během jednoho roku, měsíce nebo dokonce jediného týdne se můžete v závislosti na hormonálním cyklu, míře stresu, počasí či stravě ocitnout v obou extrémech. Nebo někde mezi. A to je úplně v pořádku.

Až se příště postavíte před zrcadlo, na chvíli se zastavte. Než sáhnete po prvním produktu, položte si jednoduchou otázku: "Co moje pleť právě teď doopravdy potřebuje? Potřebuje uhasit oheň, zklidnit a napít se? Nebo naopak potřebuje jemně probudit, prohřát a rozproudit?"

Jakmile se naučíte své pleti naslouchat a přizpůsobovat jí péči ne podle slepých návodů, ale podle jejího aktuálního stavu, změní se úplně všechno. Místo nekončícího boje se z péče o pleť stane vědomý rituál a laskavý návrat k sobě samé 💛.