VRSTVY NAŠÍ KŮŽE

Kůže je tvořena třemi základními vrstvami: epidermis, dermis a hypodermis. Tyto vrstvy obsahují kožní buňky, tuky, bílkoviny, cévy, vlasy, potní žlázy a další důležité struktury.

Na jejím povrchu se nachází ochranný kyselý (hydrolipidový) film - jemná emulzní vrstva složená z triglyceridů, mastných kyselin, skvalenu, cholesterolu, kyseliny mléčné, močové a dalších látek. V tomto prostředí žije nespočet mikroorganismů, které tvoří náš kožní mikrobiom. Zajímavostí je, že povrch pokožky je přirozeně kyselý, a směrem do hlubších vrstev se pH postupně zvyšuje. V dermis je téměř neutrální (okolo pH 7).

Epiderma je velmi tenká vrstva, která obsahuje především buňky keratinocyty (buňky tvořící keratin, hlavní stavební protein pokožky), Langerhansovy buňky (mají na starosti imunologickou funkci), melanocyty (buňky obsahující pigment melanin, který propůjčuje kůži barvu) a buňky Merkelové (receptory hmatu). Epiderma je vnější vrstva kůže, která přichází do styku s kosmetickými produkty.

Pochopení pokožky je důležité pro pochopení penetrace produktu do kůže. Chrání pleť před ztrátou vlhkosti a pronikání bakterií. Je to metabolicky aktivní tkáň, která syntetizuje lipidy. Má vyšší antioxidační kapacitu jak dermis, nachází se totiž na ní základní zachycovače volných radikálů: vitamín E, C a superoxid dismutáza. Je v ní velké množství glykosaminoglykanů a ceramidů.

VRSTVY POKOŽKY

Epidermis se dále dělí na čtyři podvrstvy:

1) Bazální vrstva
2) Trnitá vrstva
3) Zrnitá vrstva
4) Rohovějící vrstva

Nejvíce vody obsahuje bazální vrstva (až 80 %), zatímco rohovějící má maximálně 15 %. Směrem k povrchu tedy vody ubývá. Primárním úkolem pokožky je vytvořit odolnou svrchní vrstvu - tzv. rohovou vrstvu. Správná keratinizace (rohovatění) pokožky je klíčem ke krásné a zdravé pleti.

Keratinizace je proces, při kterém buňky putují od bazální vrstvy k povrchu pokožky. Během této "cesty" procházejí řadou proměn: velké vláčné buňky se mění na ploché struktury z keratinu, hlavního stavebního proteinu kůže.

Tento proces trvá průměrně 28 dní - u mladší pleti rychleji, u starší naopak pomaleji (u lidí 50+ to může být až kolem 37 dní). Pokud je keratinizace narušená, mohou se objevovat projevy jako suchost, lupy či ekzémy. V extrémních případech buňky „putují“ k povrchu i za pouhých 5 dní, což výrazně narušuje kožní bariéru.

V bazální vrstvě dochází k mitóze - dělení buněk. Jedna z buněk zůstává na svém místě a druhá se vydává na cestu vzhůru. V trnité vrstvě se začínají tvořit keratinová zrníčka, buňky produkují lipidy (cholesterol, mastné kyseliny, ceramidy), které brání ztrátě přirozeného zvlhčovacího faktoru (NMF = natural moisturizing factor).

V zrnité vrstvě se proteiny vážou a buňky získávají pevnou, nerozpustnou membránu. Nakonec ztrácí jádro i obsah, až zůstane jen plochá buňka tvořená keratinem a filaggrinem. Filaggrin se později rozpadá na aminokyseliny, které jsou součástí NMF. Díky tomuto procesu je pokožka soudržná, pružná a chráněná.