Matná pleť, ucpané póry, šupinky nebo akné… To všechno má pomerně často jednoho společného jmenovatele - odumřelé kožní buňky, které na pleti zůstávají déle, než by měly. Naše pokožka má sice úžasnou schopnost se sama obnovovat, ale někdy potřebuje trochu pomoci. A tady přichází na scénu exfoliace (= odlupování odumřelých buněk rohové vrstvy). Zní to možná příliš vědecky, ale věřte mi, že je to fascinující proces, který stojí za zdravým, svěžím a zářivým vzhledem pleti.

Buňky pokožky postupují z bazální vrstvy směrem nahoru až do vrstvy rohové. Během této cesty procházejí sérií chemických proměn. Z měkkých, objemných buněk se stávají ploché destičky tvořené keratinem. Standardní cyklus buněčné migrace trvá přibližně 28 dní, ale s věkem se zpomaluje (například u pleti 50+ může trvat i kolem 37 dní). Po této době dochází k přirozené exfoliaci, tedy odloučení odumřelých buněk z povrchu pokožky.

K tomuto odlučování dochází nepřetržitě, během celého dne. Proces však může být narušen řadou faktorů - hormonálními výkyvy, stravou, životním stylem či dalšími vlivy. Výsledkem pak bývají ucpané póry, nerovnoměrná textura, vznik akné, matný vzhled pleti nebo šupinatění.

A právě kvůli těmto pleťovým problémům spousta z nás zařazuje do svých rutin kosmetické exfolianty - peelingy. Peelingy se dělí na dvě velké skupiny a to na mechanické a chemické.

Více informací o keratinizaci najdete v článku Anatomie a fyziologie kůže - pokožka.

Na rozdíl od mechanických peelingů pracují chemické exfolianty trochu jinak. Místo mechanického obrušování využívají působení účinných látek, které pomáhají rozpouštět vazby mezi odumřelými buňkami. Díky tomu mohou buňky snáze „odejít“ z povrchu pleti a ta se stává hladší a zářivější.

Chemické peelingy či masky se nanášejí na pleť na určitou dobu a poté se smývají vodou. Existují ale i produkty (s nižší koncentrací kyselin), které lze nechat na pleti působit přes celý den či noc.

Výhodou chemické exfoliace je, že bývá šetrnější a zároveň často účinnější než mechanická. Přesto je potřeba k ní přistupovat vědomě - kyseliny mají svá rizika a pleť je může při nesprávném použití podráždit.

Hydroxykyseliny jsou látky, které se běžně používají v kosmetice právě pro exfoliaci. Fungují tak, že naruší vazby mezi odumřelými keratinocyty (buňkami vrchní vrstvy pokožky), takže pleť má větší schopnost se obnovovat.

• Přirozené pH pleti je 4,5–5,5, zatímco kyseliny se většinou pohybují kolem pH 3–4.

• I proto dokážou účinně působit, ale zároveň je důležité používat je s rozumem.

Hydroxykyseliny dělíme do tří hlavních skupin:

• AHA kyseliny - rozpustné ve vodě, působí spíše na povrchu pleti,

• BHA kyseliny - rozpustné v tucích, pronikají hlouběji do pórů,

• PHA kyseliny - šetrnější varianta, vhodná i pro citlivější pleť.

Neméně zajímavé jsou i jiné typy chemických exfoliantů, například retinoidy (deriváty vitamínu A) nebo enzymy jako papain (z papáji) a bromelain (z ananasu).

Exfoliace je skvělým pomocníkem, který dokáže rozjasnit pleť, sjednotit její tón a podpořit regeneraci. Přesto je potřeba ji používat s rozvahou. Vždy záleží na typu pleti, jejím aktuálním stavu a zvoleném exfoliantu. Pokud budete naslouchat své pleti a nepřehánět to s četností, exfoliace se stane vaším věrným spojencem na cestě ke zdravější a zářivější pleti 💛.