Anatomie a fyziologie kůže - ochranný kyselý film

Kůže je nepostradatelnou, velmi důležitou částí našeho těla. Provádí řadu klíčových funkcí pomocí chemických a fyzikálních reakcí. Slouží jako fyzická bariéra před okolním světem (chrání tělo před mechanickým poškozením, bakteriemi, viry a UV zářením), udržuje konstantní teplotu těla, reguluje ztrátu vlhkosti a má i imunitní funkci. Nervová zakončení v kůži nám dovolují vnímat např. teplotu, tlak, bolest a dotek. Je to největší orgán lidského těla. Bez kůže by docházelo k rychlé oxidaci vnitřních orgánů. Prochází přes ní konečné metabolity střev a jater, vylučuje pot, kožní maz, toxiny... Je velmi důležitá pro syntézu vitamínu D ze sluníčka.

Kůže je složena z několika základních vrstev, které jsou protkány cévami, žlázami, vystavěny buňkami, bílkovinami, tuky a dalšími nezbytnými částmi, o kterých se více dozvíte v budoucích článcích. Za nejsvrchnější bariéru je však považován hydrolipidový kyselý film.

ČÍM JE HYDROLIPIDOVÝ FILM TVOŘEN?

Ochranný kyselý film je tvořen kyselinami (zejména kyselinou mléčnou), které jsou konečnými produkty látkové výměny kůže. Díky nim se kůže stává kyselou a hodnota zdravé kůže tak odpovídá pH = 4,5-5,5. Jakmile pokožka začne nabývat jiných hodnot, tak dochází k nerovnováze pleti. Kůže se může začít vysušovat nebo naopak mastit. Může docházet ke vzniku akné, pleť může zčervenat či být nadměrně citlivá. 

Dále je ochranný film tvořen kožním mazem, potem a zbytky zrohovatělých buněk. V tomto prostředí žije naprosto přirozeně i nespočet druhů bakterií a mikroorganismů, které tvoří velmi bohatý kožní mikrobiom. Celý tento systém je pro lidskou kůži nesmírně důležitý. Když je kožní ochranný film v rovnováze, tak nás dělá odolnějšími vůči okolnímu světu.

Z těchto informací je zcela patrné, že ochranný film je tvořen vodnými i tukovými složkami, což znamená, že povrch pleti má přirozeně "emulzní charakter", konkrétně jde o emulzi voda v oleji. Z toho vyplývá, že aby naše kůže byla spokojená, potřebuje jak vodné, tak tukové složky kosmetiky.

O OCHRANNÉ BARIÉŘE PODROBNĚJI.

Kyselou povahu kůže vědci zjistili už v roce 1892 a později byla ověřena v roce 1928. Hodnota pH povrchu kůže hraje důležitou roli ve fyziologii kůže a přímo nebo nepřímo ovlivňuje různé další faktory, jako je složení lipidů rohovějící vrstvy, její hydratace, bariérová funkce pokožky a mikrobiom kůže. Kyselé pH pokožky poskytuje optimální pH pro fungování kožních enzymů. Na některých místech těla se vyskytuje cirkadiánní změna pH pokožky, např. holeň, předloktí a podpaží. Odpoledne je pH pokožky vyšší (pH 5,3) a v noci je nižší (pH 4,9). V létě je pH povrchu pokožky obvykle o 0,5 jednotky nižší než hodnoty pH po zbytek roku. Zcela obecně se hodnoty pH kůže lehce liší na různých částech těla.

Pokožka dítěte dosahuje kyselého pH podobného kůži dospělých asi měsíc po narození. Zároveň dostupná literatura o pH povrchu kůže uvádí, že pH zůstává konstantní mezi 18 a 60 lety. Muži a ženy starší více než 80 let mají většinou zvýšené hodnoty. pH pokožky se liší podle rasy, pohlaví a genetického původu. Černoši mají přirozeně nižší pH povrchu kůže ve srovnání s bělochy, což je přisuzováno pigmentaci.

DŮLEŽITÝ KOŽNÍ MIKROBIOM!

Kůže dále poskytuje prostředí pro kožní mikrobiom, který za normálních podmínek chrání pokožku před patogenními organismy. Kožní mikrobiom se vyvíjí již od narození. Kůže je většinou schopna udržovat stabilní mikrobiální ekosystém. Některé kožní bakterie dokonce podporují kyselé hodnoty ochranného pláště. Mikrobiální populace na různých částech kůže je dána anatomickým umístěním, množstvím produkce mazu a potu, lokálním pH, vlhkostí, teplotou, expozicí světla atd. Faktory, jako je věk, imunitní stav, hormonální stav a další, také ovlivňují složení a hustota kožní mikroflóry. Mezi bakteriální druhy běžně izolované z normální kůže patří Staphylococcus, Micrococcus, Corynebacterium, Brevibacteria, Propionibacteria a Acinetobacter. 

Kyselé pH kůže pomáhá rezidentní bakteriální flóře, aby zůstala přichycena k pokožce a zabraňuje kožní invazi patogenními mikroorganismy, zatímco zásadité pH podporuje větší šíření bakterií.

Změny pH pokožky (zpravidla z kyselých na zásadité) mohou být také rizikovým faktorem pro rozvoj infekcí a nejrůznějších kožních onemocnění. Je dobře známo, že zvýšené pH povrchu kůže může být spojeno s akutním ekzémem, dermatitidami, ichtyózou, akné vulgaris a dalšími kožními onemocněními. Propionibacteria Acnes je klasickým příkladem toho, jak mírné zvýšení pH pokožky může usnadnit rezidentní bakterie, aby se staly patogenními. Při normálním pH 5,5 je růst P. Acnes minimální, mírný posun k zásaditému pH by však vytvořil příznivější prostředí pro růst této bakterie => ucpávání pórů, záněty, akné…

Stupnice pH je číslována od 1 do 14. Nižší hodnoty (červené) značí kyselou povahu, vyšší hodnoty (modré) pak zásaditou. Hodnota pH = 7 popisuje neutrální stav, patří sem např. čistá voda. Do kyselých nízkých hodnot patří citron či kyseliny v žaludku. Do vyšších alkalických hodnot pak spousta čističů do domácností od obyčejného mýdla po čističe kanalizace a nejrůznější bělidla.

Závěrem je velmi důležité zmínit, že bychom na svou pleť měli volit takovou kosmetiku, která nebude narušovat tento hydrolipidový kožní film. Jeho zdraví a rovnováha je zcela zásadní, pokud chceme mít krásnou zdravou pleť.