Hydratační vlastnosti surovin
Všichni toužíme po krásné, nacucané, hydratované pleti. Bez dostatečné hydratace je pleť mdlá, bez života, její tón je takový nijaký, je povadlá, snadněji se u takové pleti tvoří vrásky a dehydratovaná pleť většinou doprovází každý závažnější kožní problém. V prvním článku o hydrataci pleti jsem Vám psala základní informace o tom, jak je voda pro naši kůži důležitá. Dozvěděli jste se, že každý typ pleti potřebuje hydrataci, někdy více, někdy méně, ale potřebuje. Jak tu vnitřní, tak vnější za pomoci kosmetických produktů. Nezapomněli jsme ani na přirozené pochody v kůži, které se starají o vlhkost v pleti, zmínila jsem důvody dehydratované pleti, složky kosmetiky, které hydrataci podporují a na závěr jsem uvedla pár osvědčených tipů pro krásnou šťavnatou pleť. No a dnes se podíváme na hydratační schopnosti některých kosmetických surovin. Popíšu Vám, na jakém principu fungují, jaké jsou jejich výhody a nevýhody a uvedeme si i zástupce, na které můžete v kosmetice vsadit. A jdeme rovnou na to!
Jak je tedy možné, že obecně některé látky dokážou přitahovat a držet ve své struktuře navázanou vodu?
Je to díky tomu, že mají hygroskopickou schopnost. Struktury těchto látek obsahují nejčastěji hydroxylovou skupinu –OH (častá je i skupina –NH), která interaguje s molekulami vody. Mezi hydrofilními skupinami a vodou se vytvářejí mezimolekulární síly tzv. vodíkové vazby (na základě donoru a akceptoru vodíku – ale nebudeme zabíhat až do takových chemických detailů). Voda je takovými hydratačními surovinami (= humektanty) přitahována jak z atmosféry, tak z pleti a z pleťových produktů. Čím více takových skupin látka obsahuje, tím více zvlhčuje. Avšak v kosmetice neplatí pravidlo, čím více, tím lépe. V kosmetice velmi záleží na daných surovinách a jejich množství ve výrobcích (dále i molekulová hmotnost atd).
Např. některé suroviny ve větším množství začínají lepit a výrobek pak není příjemný pro uživatele.
Struktura vodíkových můstků |
Hydratační suroviny musí být dostatečně polární, aby k sobě přilákaly vodu a zároveň nesmí být těkavé, aby se neodpařovaly z pleti a nebraly s sebou molekuly vody. To by mohlo vést k dehydrataci a takovým příkladem jsou třeba “sušící” alkoholy. Mezi známé humektanty patří glycerin, kyselina hyaluronová, sodium PCA, aloe vera, urea, propylenglykol a další. A teď pár surovin malinko podrobněji.
Struktura kyseliny hyaluronové |
0 comments