Vlas. Keratinový útvar tvořený dvěmi základními částmi. Vlasovým kořenem a stvolem. Nejhlubší část kořene je vlasová cibulka, která je chráněna buněčnými vrstvami. Tento útvar včetně celého kořene se nazývá vlasový folikul, ke kterému jsou přiřazeny mazové a potní žlázy. Na spodní části folikulu je oblast nazývána papila. Papila obsahuje krev, cévy, které vyživují vlasový folikul. Ve spodní části jsou umístěny i jedinečné buňky "produkující" samotný vlas. Tyto buňky mají obrovské replikační schopnosti. Buňky se neustále dělí (mitoticky, stejně jako kožní buňky) a starší buňky jsou "tlačeny" nahoru (růst vlasu). Protože buňky postupně odumírají, horní části vlasu (délky) jsou tvořeny mrtvými buňkami (keratinem), které zůstávají navzájem spojeny mezibuněčnou hmotou. Pokud jsou replikační buňky vlasového folikulu (které tvoří základ vlasu) zdravé, vlasy bez problémů rostou. Pokud jsou z nějakého důvodu tyto buňky zničeny, z tohoto folikulu již vlasy nebudou růst.
Vlasový stvol se skládá ze tří vrstev:
• Kutikula – šupinatá svrchní vrstvička vlasu skládající se z odumřelých buněk keratinu, které se vzájemně překrývají a přiléhají. Chrání společně vlas před vnějšími faktory (společně s mazem). Pokud je kutikula neporušená a buňky se vzájemně uspořádaně překrývají, vlasy jsou hebké a lesklé, protože se od nich odrážejí světelné paprsky rovnoměrně. Na druhou stranu, pokud je kutikula poškozena (například nesprávným ošetřením vlasů, nadměrným kartáčováním, narovnáváním nebo barvením), vlasy ztrácejí lesk a konečky vlasů se třepí.
• Kortex – kůra tvořená vlákny keratinu. Mikrofibrily jsou základní jednotky vlasu. Seskupují se a tvoří větší strukturu – makrofibrily. V kůře je centrum pigmentace vlasů – obsahuje melaninová zrna.
• Medulla – centrální část vlasu.
Vlas je velký komplex nejrůznějších látek. Po chemické stránce je vlas zprvopočátku měkká buničitá bílkovinná hmota prekeratin, který se keratinizací mění v pevnou hmotu keratin. Pro tvorbu keratinu je důležitá aminokyselina L-cystein. Tato aminokyselina dokáže vytvořit tzv. disulfidické můstky, což jsou můstky spojující jednotlivá peptidová vlákna.
Zcela přirozeně je vlas na jeho povrchu negativně nabitý. Čím více je vlas narušený, poškozený, tím vyšší má zápornější elektrický náboj. Vyšší negativní náboj může vznikat i kvůli česání vlasů a v důsledku toho se můžou začít odpuzovat (elektrizovat). Z toho vyplývá, že délky vlasů a konečky jsou nejvíce negativně nabité.
Barva vlasů
Melanocyty (buňky produkují barvivo melanin) ve vlasovém folikulu dodávají vlasu jeho specifickou barvu. Různé druhy a poměry barviv určují konečnou barvu vlasů. Sloučenina zvaná eumelanin dělá vlasy hnědé až černé. Pokud je koncentrace eumelaninu nízká, vlasy jsou blond. Sloučenina zvaná pheomelanin dodává vlasům červenou barvu. Když vlasy ztratí svůj pigment, zešediví nebo zbělají.
Životní cyklus vlasu
• Anagen - fáze aktivního růstu. V anagenní fázi se vlasové buňky opakovaně dělí a vlasy rostou a rostou. Tato fáze může trvat několik měsíců až několik let. Délka této fáze určuje maximální délku, které vlasy dosáhnou.
• Katagen - přechodná fáze. Tato relativně krátká fáze, trvající asi dva až čtyři týdny, je přechodnou fází, během níž vlasy přestanou růst.
• Telogen - odpočinková fáze. Telogenní fáze trvá tři až šest měsíců. Na konci telogenu jsou vlasy pouze volně připojeny k folikulu a lze je snadno vytrhnout pouhým kartáčováním, mytím vlasů atd. V této fázi vlasy velmi snadno opouští pokožku hlavy. Poté ho za nějaký čas nahradí nový vlas vyrůstající ze stejného vlasového folikulu.
0 komentářů:
Okomentovat