sobota 10. prosince 2022

Metody extrakce a biosyntéza esenciálních olejů

Pro každou rostlinku, květinku, rostlinný materiál je vhodná jiná metoda extrakce. Citrusové silice se získávají jiným způsobem, jak třeba růžová či levandulová esence. Každá rostlinka i metoda extrakce je specifická a jinak náročná. Na stejná množství esenciálního oleje jsou většinou použita naprosto odlišná množství vstupního materiálu. A každý materiál se zpracovává jiným způsobem.

Základní metody extrakce esenciálních olejů:

  • Lisování za studena – zejména citrusové plody (esence ze slupky), průchod citrusů přes lisovací válce a následné oddělení vodné části od esenciálního oleje.
  • Parní destilace – nejběžnější způsob získávání éterického oleje. Při destilaci vodní párou se vaří voda a výsledná pára prochází rostlinným materiálem. Pára nese silice z rostliny do sběrné trubice, kde se pára ochladí a kondenzuje zpět na vodu. Protože esenciální oleje nejsou rozpustné v tucích (což znamená, že se snadno mísí s jinými oleji), snadno se oddělují od vody.
  • Hydrodestilace – odlišná od parní destilace v tom, že rostlinný materiál se ponoří do vodní lázně a povaří se. Poté dochází k uvolňování aromatických molekul, ochlazení... jako tomu bylo u parní destilace.
  • Extrakce organickými rozpouštědly – nejčastěji se používá na části rostlin, které jsou příliš křehké na to, aby přežily podmínky pro parní destilaci. Jak už bylo řečeno, vonné silice jsou rozpustné v některých rozpouštědlech, díky kterým je můžeme z rostlinného materiálu extrahovat. Směs rozpouštědla a EO se poté filtruje, aby se odstranil rostlinný materiál, a potom se rozpouštědlo odstraní vakuovou destilací.
  • Extrakce CO2 a další – ekologicky šetrnější a „zelenější“ technologie extrakce. Působením tlaku a snížením teploty se za běžných podmínek plynný CO2 dostává do kapalného stavu (superkritický stav) a využívá se k extrakci silic bez kontaminace produktů... a další nové moderní extrakce.
  • Enfleuráž je jedna z nejstarších metod extrakce, která se používala po staletí. Používají se při ní textilní pláty napuštěné živočišným tukem, do kterých se zatlačí okvětní lístky kvetu. Tuk po dobu několika dnu absorbuje vonné látky, poté se postup několikrát opakuje, až se tuk vůní zcela nasytí. Tuk se dále rozpustí v lihu, filtruje a destiluje, až vznikne velmi koncentrovaný vonný olej. Tato metoda se už nepoužívá, protože je velmi náročná.


BIOSYNTÉZA ESENCIÁLNÍCH OLEJŮ

Chemické sloučeniny obsažené v silicích rostlině poskytují ochranu před infekcí, přitahují opylovače a chrání před predátory. Jejich biosyntéza může probíhat v různých částech rostliny. Rozsáhle studovány jsou 2 cesty biosyntézy vonných sloučenin (terpenoidů odvozených od isoprenu):

1) Cesta MVA (cesta kyseliny mevalonové) - v cytosolu

2) Cesta DXP (cesta přes 1-deoxy-d-xylulose-5-phosphate) - v plastidech


Další syntéza např. fenylpropanoidů probíhá přes fenolů fenylalanin, který je transformován na kyselinu skořicovou fenylalaninaminolyázou. Kyselina skořicová se zase přemění na kyselinu para-kumarovou. Tato sloučenina v závislosti na enzymatické schopnosti rostlin může podstoupit dva různé způsoby syntézy dalších komponentů silic.


Faktory ovlivňující kvantitu a kvalitu esenciálního oleje

1) Fyzikální a chemické faktory prostředí: teplota, vlhkost, fotoperioda, výživa, vlastnosti půdy, doba sklizně, déšť, vítr, bouře, různé druhy stresu,...

2) Esenciální oleje působí jako bioaktivní repelenty rostlin, kvantitu a kvalitu tudíž ovlivňují útoky patogenů, velké množství EO i rostlina vyrábí, aby zabránila budoucím útokům... Záleží i na druhu patogenu.


Zdroje:
Kniha Essential Oil Safety
https://www.intechopen.com/chapters/68008
https://www.baseformula.com/blog/essential-oil-chemical-components
https://www.abundanthealth4u.com/essential-oils-constituents

0 komentářů:

Okomentovat