Povrchově aktivní látky (= tenzidy, PAL) mají v kosmetice významné funkce. Dalo by se říct, že by se bez nich kosmetický průmysl neobešel. Nebylo by možné vyrábět sprchové gely, šampony, čističe na obličej, ale i vlasové kondicionéry, pleťové krémy a emulze. A spoustu dalších produktů.
Tenzidy jsou obecně organické látky, které se adsorbují na fázové rozhraní (již při malých koncentracích) a tím snižují povrchovou či mezifázovou energii. Struktura povrchově aktivních látek je má dipolární charakter s výrazným dipólovým momentem, tzn. obsahují molekuly tenzidů obsahují hydrofilní i hydrofobní část. Hydrofobní část je tvořena nepolární částí molekuly, které odpuzuje vodu, a shlukuje se s ostatními hydrofobními složkami systému. Hydrofilní část tenzidu je tvořena polární částí molekul, která pro změnu miluje vodu. Při dosažení určitého množství tenzidů (kritická koncentrace) se spontánně začnou tenzidy shlukovat a vytvářet nám velmi známé micely. A později ještě větší útvary.
Jak reagují tenzidy s pletí při odličování a čištění si můžete přečíst ZDE.
Zjednodušeně:
Kouzlo PAL spočívá v tom, že jsou tvořeny dvěmi částmi – hydrofobními ocásky a hydrofilními hlavičkami. Základní struktury ocásek-hlavička se dokáží shlukovat a tvořit větší útvary, které se v kosmetice využívají (např. velmi známé micely). Díky této struktuře jsou PAL rozpustné jak v tuku, tak ve vodě. Mají polární a nepolární oblast ve své molekule.
Tenzidy se v kosmetice používají např. jako čistící a pěnící složky, emulgátory, kondicionační látky, antimikrobiální činidla nebo napomáhají při zahušťování výrobků.
🛀 ANIONTOVÉ TENZIDY
Jedná se o nejrozšířenější skupinu používaných tenzidů. V roztoku disociují a vzniká u nich záporně nabitá hydrofilní část. Sloučeniny této skupiny mají vynikající čistící schopnosti, hodně pění a jsou to relativně levné suroviny. Aniontové tenzidy mohou narušovat ochranou bariéru pleti, můžou mít svůj podíl na dehydrataci pleti a zvyšují rychlost pronikání dalších kosmetických surovin do pleti (zejména silné konvenční tenzidy). Interagují s keratinem i s lipidy kůže. Můžou být pro pleť dráždivé a agresivní, avšak néé nutně všechny.
Konkrétně do této skupiny patří například: klasická mýdla, sodium lauryl (laureth) sulfate, ammonium lauryl sulfate, sodium myreth sulfate a další…
🛀 KATIONTOVÉ TENZIDY
Jsou opakem tenzidů aniontových, při disociaci dochází ke vzniku kladného náboje na hydrofilní straně řetězce. Kationtové povrchově aktivní látky jsou velmi účinné. Mají zároveň i antimikrobiální vlastnosti. Reagují s kožními a zejména vlasovými proteiny.
Jak jsem psala už dříve, i emulgátory jsou povrchově aktivní látky. Kosmetika využívá kationtových emulgátorů, které se nachází především u vlasových kondicionérů. O tomto tématu se vám však rozepíšu více zase v jiném článku, aby vám bylo jasné, co některé suroviny udělají s vlasy po umytí. Konkrétně s keratinem. Mohou se ale vyskytovat i v pleťové kosmetice.
Patří sem např. sloučeniny halogenového typu: benzalkonium chloride, cetrimonium bromide.
🛀 AMFOTERNÍ TENZIDY
Amfoterní (amfolytické) tenzidy jsou charakterizovány dvěmi hydrofilními skupinami. Jedna skupina je kyselá a druhá zásaditá. Tyto skupiny poskytují povrchově aktivní látce amfoterní charakter. V alkalickém prostředí z nich vznikají aniontové tenzidy a v kyselém prostředí kationtové tenzidy. Tudíž vždy záleží na pH prostředí. Uplatňují se zejména v kosmetice, ale i u aviváží. Dají se kombinovat s ostatními skupinami tenzidů.
Amfoterní tenzidy jsou mírnější a méně dráždivé jak dříve zmíněné skupiny. Proto se hojně využívají v čisticích produktech na obličej a v jemnějších šamponech. Pění méně. Do této skupiny patří např. cocamidopropyl betaine (tento tenzid povolují i certifikáty přírodní kosmetiky).
🛀 NEIONTOVÉ TENZIDY
Neointové tenzidy jsou látky, které ve vodě nedisociují, tzn. že nevytváří žádné ionty, jak tomu bylo u předešlých skupin. Rozpustnost těchto sloučenin ve vodě umožňují funkční molekuly s vysokou afinitou k vodě. Jsou velmi jemné, pění méně a jsou pro pleť šetrnější.
Do této skupiny patří spoustu surovin používaných v konvenční, ale i v přírodní kosmetice, např. PEGy, polysorbáty, glykosidy a další.
Doufám, že nyní vám je problematika tenzidů již bližší. Určitě se do budoucna budu v tomto tématu pitvat ještě více, každopádně toto na úvod určitě stačí. Pokud vás zajímá čistící schopnost tenzidů a jak to vlastně všechno na pleti probíhá, můžete si více informací přečíst v článku o čištění pleti.
Zdroje článku:
Závěrečná práce na povrchově aktivní látky
Web Stratiaskin.com
Kniha Handbook of Cosmetic Skin Care
0 comments:
Okomentovat