Kůže je imunologicky velmi složitý orgán, který má schopnost reagovat na infekční a neinfekční látky prostřednictvím vrozených (nespecifických) a získaných (specifických) mechanismů imunity. Má funkci první ochranné bariéry těla před poraněními a patogeny. Imunita kůže je tvořena jak fyzickou ochranou bariérou (hydrolipidový kyselinový film, svrchní vrstvy pokožky, kožní mikrobiom…), tak speciálním imunitním systémem, který kůži umožňuje aktivně bojovat s infekcemi. Kůže obsahuje nejrůznější buňky, které poskytují vrozenou a adaptivní imunitní schopnost. Jakmile je tkáň napadena patogeny, díky těmto buňkám se aktivuje imunitní systém kůže. Imunitní systém zahrnuje jak kožní buňky, tak imunitní buňky, které společně tvoří to, co je označováno jako SALT = skin associated lymphoid tissues (lymfatické tkáně spojené s kůží). SALT je složitá síť buněk, která zahrnuje dendritické buňky, žírné buňky, B a T lymfocyty a keratinocyty. Určité oblasti těla, jako jsou nohy, pokožka hlavy a genitálie, mají specifické a vysoce specializované úpravy v rámci kožní imunity.
„Lymfatické uzliny spojené s kůží představují filtry, jejichž úkolem je vychytat z protékající lymfy mikroorganismy a ostatní cizí částice. Lymfatická tkáň vytváří protilátky a obsahuje lymfocyty, které hrají významnou roli v obraně organismu před infekcí. Kromě toho obsahují lymfatické uzliny také makrofágy, což jsou velké buňky schopné pohlcovat bakterie i jiné cizí částice, které proniknou do organismu.“
Nespecifická a specifická imunita kůže
Při styku kůže s bakterií, virem atd. dojde nejdříve k nespecifické vrozené imunitní reakci. Působí velmi rychle a poskytuje okamžitou ochranu. Nerozeznává však závažnost, nebezpečí problému. Nemá imunitní paměť, tudíž ji příště nepozná. Do těchto přirozených reakcí patří např. fagocytóza (zpracování, pohlcení, zničení cizorodých látek, mikroorganismů..). Na rozdíl od toho specifická imunita kůže působí cíleně a buňky v ní zapojené mají imunitní paměť. Patří sem buňky tvořící protilátky a cytokiny.
Buňky imunitního systémů kůže osídlují hlavně pokožku a škáru. V epidermis najdeme keratinocyty, Langerhansovy buňky, melanocyty a T buňky. V dermis hlavně makrofágy, žírné buňky a lymfocyty. Z obrázku je vám asi jasné, že imunitní systém kůže se dá studovat do nekonečna. Každá imunitní buňka se svým vlastním způsobem podílí na celkové ochraně kůže. Některé identifikují patogeny a vznikající infekci, rozposílají signály do kůže, tvoří protilátky, některé buňky jsou nápomocné při boji s patogeny a následné regeneraci kůže… Účinnost systému silně závisí na úzké souhře a komunikaci mezi buňkami. Komunikace mezi nimi je zajištěna cytokiny – bílkovinami, které jsou produkovány buňkami imunitního systému. Imunitní buňky nespolupracují jen mezi sebou, ale i s nervovým a endokrinním systémem. Jakmile je systém narušen, mohou vznikat nejrůznější kožní onemocnění.
Fyzickou bariéru tvoří hlavně keratinocyty v rohovějící vrstvě. Buňky jsou uspořádány způsobem „cihly a malty“ (keratinové buňky + lipidy). Je to první vnější fyzická bariéra zabraňující vniknutí cizích látek a mikroorganismů do kůže. Svrchní keratinocyty navíc produkují antimikrobiální peptidy AMP – malé molekuly, působící jako první obranná linie (produkují je i jiné buňky imunitního systému kůže). Zajímavostí je, že vadná funkce produkce AMP může hrát důležitou roli při rozvoji kožních onemocnění. Snížená tvorba může vést k atopické dermatitidě, a naopak zvýšená zase vede k psoriáze. Keratinocyty jsou schopné generovat i prozánětlivé cytokiny.
Také pH zdravé lidské pokožky je mírně kyselé, což z ní dělá nehostinné prostředí pro její potenciální patogeny. Dále i rozmanitý kožní mikrobiom, lipidy vyloučené na povrch kůže a další.
Langerhansovy buňky jsou první dendritické buňky, které hrají důležitou roli v imunitní funkci. Vše detekují (poranění, bakterie, viry…) a předávají informace dál do imunitního systému. Mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům (antigen – molekula, na kterou je organismus schopen zareagovat specifickou imunitní reakcí – produkcí jedné nebo více protilátek). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření.
Žírné buňky v horní části dermis obsahují histamin a jsou tradičně známé jako typické buňky uplatňující se v alergických reakcích a zánětlivých procesech. Jakmile přijde žírná buňka do styku s antigenem, naváže se na jeho povrch a vylije obsah svých váčků obsahující heparin a histamin.
T-buňky jsou druh bílých krvinek (skupina lymfocytů). Jsou podstatou získané buněčné imunity, dokážou vylučovat protilátky a cytokiny. Existuje hned několik druhů T-buněk a každá má své specifické vlastnosti a důležité úkoly v imunitním systému. Mají paměť, tím pádem rychleji a efektivněji reagují na problém v kůži.
Makrofágy mají na starosti fagocytózu. K dalším funkcím patří prezentace antigenu T-lymfocytům, řízení homeostázy, hojení ran a regulace zánětu. Makrofág je většinou první buňka imunitního systému, která se dostává na místo zánětu.
A na závěr moc hezky zpracované ukázkové video o imunitě kůže.
Zdroje informací:
https://journals.asm.org/doi/epub/10.1128/CMR.00034-18
https://en.wikipedia.org/wiki/Skin_immunity
https://dermnetnz.org/topics/skin-immune-system/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5767194/
https://www.serafinbyliny.cz/magazin/lymfa-zaklad-zdravi-stihlosti-a-vitality-detail-1347
0 komentářů:
Okomentovat